Hluboká žilní trombóza

Hluboká žilní trombóza je onemocnění hlubokého žilního systému, které je způsobeno úplným nebo částečným uzávěrem žíly trombem. Roční incidence hluboké flebotrombózy dolních končetin se odhaduje na 1-2 případy na 1000 obyvatel. V prvních třiceti letech života je hluboká žilní trombóza desetkrát méně častá a riziko postupně narůstá s věkem. V ojedinělých případech postihuje i děti. Výskyt bez rozdílu pohlaví, ale průměrný věk, ve kterém onemocní muži hlubokou žilní trombózou je nižší (66 let) než u žen (72 let). Otázka sezónního výskytu hluboké žilní trombózy stále není dořešena.

Rizikové faktory pro vznik hluboké žilní trombózy

  • dlouhá nepohyblivost  – hospitalizace s klidem na lůžku, sádra, dlouhé cestování
  • úraz – zejména zlomenina dlouhých kostí
  • operace kolene či kyčle
  • těhotenství a šestinedělí
  • hormonální léky  – hormonální antikoncepce, hormonální substituční léčba
  • zavedené centrální žilní katetry
  • obezita
  • zhoubné nádory
  • nedostatek vnitřních antikoagulantů – protein C, protein S, antitrombin III
  • antifosfolipidové protilátky
  • nefrotický syndrom
  • hyperviskozita krve (,,zahuštění krve´´) – zvýšený počet červených krvinek či leukocytů, zvýšená koncentrace krevních bílkovin či dehydratace
  • Leidenská mutace
  • dysfibrinémie
  • protrombinová genová mutace
  • Homocysteinémie – mutace v genu pro MTHFR

Hluboká žilní trombóza a její příznaky

Projevy hluboké žilní trombózy jsou obvykle:
  • náhlý otok končetiny
  • škubavé bolesti v lýtku nebo bolest a citlivost celé končetiny
  • bolestivost končetiny při zvýšení žilního tlaku
  • bledost nebo cyanoza (zbarvení do modra) končetiny
  • poruchy citlivosti
  • možné je i zarudnutí a teplá pokožka v místě trombózy

Dále může být přítomná zvýšená teplota či horečka a zrychlení pulzu. V ojedinělých případech bývají pozitivní plantární příznak ( bolest při tlaku uprostřed chodidla) a Homanův příznak (bolest lýtka při pohmatu a plantární flexi-propnutí a přitažení chodidla).

tromboembolická nemoc, trombofilie
Tvorba krevní sraženiny blokující průtok cévou

Při ileofemorální trombóze (v oblasti kyčelní a stehenní) a trombóze v pánevních žilách se mohou objevit kolaterály, což jsou cévy, které nahrazují ztrombotizovanou cévu hlubokého systému žil v oblasti třísla nebo mohou být vidět v břišní krajině jako tzv. hlava medůzy – caput medusae. Hluboká ileofemorální trombóza se může projevovat i netypicky, např. bolestivostí břicha. Nejčastěji je postižená levá dolní končetina. Na končetině vznikají kolaterální řečiště. Při trombózách v oblasti mezihrudí (mediastina) se může objevit tzv. syndrom horní duté žíly s otokem a zarudnutím horních partií hrudníku, krku a obličeje. Žilní trombóza v místě zavedení kanyl a portů se projeví otokem, bolestivostí a zarudnutím v průběhu cévy.

Závažný je stav, kdy je žilní trombóza provázena zvětšením objemu celé dolní končetiny, silnými bolestmi a horečkou, tzv. phlegmasia coerulea dolens. Pacient může být hypotenzní (nízký krevní tlak) nebo být v šoku. Barva končetiny je namodralá a zhoršuje se průtok i tepnami. V podkoží na končetině může být prokrváceno s výsevem petechií – fialové drobné modřiny.

Netypické projevy hluboké žilní trombózy

Pozor: může se stát, že se hluboká žilní trombóza projeví netypicky. Příznaky nemusí plně odpovídat výše popsaným např. může se objevit i pouze otok vzniklý poměrně náhle během několika dní bez jakýchkoliv dalších příznaků – i v tomto případě je vhodné neprodleně kontaktovat lékaře. Bohužel se i může stát, že se dostanete k lékaři, který vám správnou diagnózu nestanoví. Pokud cítíte, že chcete názor jiného lékaře, vyhledejte ho. Existují případy, kdy správná diagnóza a ošetření byla provedena až třetím lékařem. Někteří pacienti, zvláště mladí, u kterých se tato komplikace nečeká, za to zaplatili životem. Může se to stát všude na světě. U této komplikace je extrémně důležitá včasná diagnóza.

Čím je trombóza nebezpečná?

Hluboká žilní trombóza je nebezpečná z důvodu rizika závažných komplikací – plicní emboliechronické žilní insuficienceposttrombotického syndromu. Plicní embolie může končit i smrtí pacienta, chronická žilní insuficience s posttrombotickým syndromem může pacienta doživotně invalidizovat. Je proto důležité žilní trombózu nejen včas diagnostikovat a adekvátně léčit, ale také provádět její důslednou prevenci u rizikových skupin pacientů.

Každý pacient by proto měl znát rizikové faktory vedoucí k trombóze, naplánovat si odpovídající životní styl a aktivně předcházet rizikům.

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 83 Průměrně: 3.1]

2 komentáře u „Hluboká žilní trombóza“

  1. Vzhledem, k tomu, že v současné době ležím v nemocnici s žilní trombózy, tak vám děkuji za váš článek, který pojednává o této nemoci. Byl pro mě velmi užitečný. Moc vám děkuji.

    Odpovědět
    • Dobry den, moc si vazim Vasi zpetne vazby, dekuji 🙂 Snad pro vas budou uzitecne i clanky ohledne prevence posttrombotickeho syndromu atd.

      Odpovědět

Napsat komentář