Warfarinová embryopatie neboli poškození plodu warfarinem je riziko, které hrozí při podávání warfarinu v těhotenství.
Působení Warfarinu v těhotenství
Warfarin se řadí mezi perorální antikoagulancia a působí jako antagonista vitamínu K. Kromě závažných krvácivých komplikací, které se mohou vyskytnout jak u plodu (především do CNS), tak u matky, má významné teratogenní účinky. Warfarin je nízkomolekulární antikoagulant, který prochází placentou a může způsobit spontánní potrat, úmrtí plodu před či časně po porodu, stejně tak širokou škálu vrozených anomálií. Warfarin potlačuje syntézu srážecích faktorů závislých na vitamínu K (II, VII, IX, X). Prochází placentou díky své nízkomolekulární hmotnosti, což vede k riziku krvácení u matky i dítěte.
V 15-40% může způsobit podávání warfarinu v těhotenství tzv. warfarinová embryopatie nebo-li poškození plodu warfarinem. Do souboru příznaků embryopatie patří např. chondrodysplazie, brachydaktilie, mikrocefalii a poškození zraku. Podávání warfarinu je v I. trimestru absolutně kontraindikováno. Nejkritičtější období je mezi 6-9. týdnem gestace, ale rizikové může být i podání warfarinu v druhém a třetím trimestru.
Předchozí studie ukázaly, že abnormality centrálního nervového systému jsou důsledkem podání warfarinu v druhém a třetím trimestru (sekundární ke krvácení a vzniku krevních sraženin v cévách). Nicméně, případová studie o působení warfarinu během 8 a 12 týdny těhotenství, které vyústilo v ambormality centrální nervové soustavy, napovídá, že warfarin může mít přímý teratogenní (poškozující) efekt na vývoj centrální nervové soustavy. Teratogenní efekt se může vyskytnout z vystavení warfarinu v embryonálním stádiu i ve stádiu plodu pravděpodobně sekundárně poškozením struktur plodu krvácením do orgánů, jakožto důsledkem nedostatku vitamínu K, která je způsobená warfarinem. (i)
Plánování těhotenství u pacientek na Warfarinu
Žena, která užívá dlouhodobě perorální antikoagulancia, by měla být již před plánovaným otěhotněním převedena na heparin. Pokud otěhotní v době užívání warfarinu, musí být co nejrychleji převedena na nízkomolekulární heparin a dále je důležité provést podrobné genetické vyšetření a konzultaci k vyloučení možného poškození plodu.
