tromboembolická nemoc, trombofilie

Tromboembolická nemoc (TEN) je nemoc, která zahrnuje obojí: hlubokou žilní trombózuplicní embolii. Je to častý, smrtelný stav, který postihuje jak pacienty v nemocnici tak i nehospitalizované. Často se opakuje, je často přehlédnutá a může způsobit dlouhodobé komplikace zahrnující chronickou bronchopulmonální hypertenzi a posttrombotický syndrom.

Žilní tromboembolická nemoc je výsledkem kombinace vrozených a získaných rizikových faktorů, známých jako trombofilie nebo hyperkoagulační stavy – stavy se zvýšenou náchylností ke srážení krve a tvorbě krevních sraženin (trombů). K tomu ještě navíc, poškozená cévní stěna, stagnace krve v žilách a zvýšená aktivace srážecích faktorů, která byla popsána Rudolfem Virchowem před více jak sto lety, zůstávají základem pro porozumění procesu tvorby trombózy.

Arteriální (tepenné) a zejména žilní trombózy tedy vznikají za určitých podmínek. Podle Virchowovy trias jsou zde tři aspekty:

  1. poškození žilní stěny
  2. zpomalení toku krve
  3. změna ve srážení krve

Tromboembolická nemoc je onemocnění multifaktoriální, na jehož vzniku se podílí více faktorů. Mezi rizikové faktory vzniku tromboembolické nemoci patří:

  • vyšší věk
  • kouření
  • obezita
  • dlouhodobá nepohyblivost
  • hormonální antikoncepce a hormonální substituční léčba
  • nádorové onemocnění
  • operace
  • zlomeniny kostí na dolních končetinách
  • těhotenství
  • polytrauma
  • žilní varixy
  • srdeční selhání
  • arytmie (fibrilace síní)

Tromboembolická nemoc a její následky

Po vytvoření krevní sraženiny v žíle nebo tepně může následovat její uvolnění a embolizace dle původní lokalizace sraženiny, např.:

[Celkem: 11    Průměr: 4/5]